Po prvním, relativně snažším kole maturit (a totiž státním) přichází to pravé ořechově-krémové jádro – školní maturitka.

Matematika, královna věd a minimálně pro dnešek i královna mých nočních můr
S matematikou jako takovou mám poměrně dobrý vztah, který ovšem značně utrpěl [...]]]> Tak jsme se dočkali – nebo tedy alespoň jsem se dočkal já. :)

Po prvním, relativně snažším kole maturit (a totiž státním) přichází to pravé ořechově-krémové jádro – školní maturitka.

Matematika, královna věd a minimálně pro dnešek i královna mých nočních můr
S matematikou jako takovou mám poměrně dobrý vztah, který ovšem značně utrpěl učením látky nadstavbové té klasické středoškolské (která se učí právě u nás na gymplu). Důkazy všeho možného jsou tu na denním pořádku. Zrovna jsem se dneska pral s důkazem toho, že limita pro x blížící se nule ze sin(x)/x je 1. Použití L’Hospitala je nejspíše nepřípustné, má se to řešit přes větu o sevření limit. A takovéhle hlody jsou tam na každém kroku. Achjo achjo…

Angličtina – ústní
Můj druhý, skoro mateřský jazyk. Angličtinu mám dost rád a řekl bych, že i ona mne celkem může. Problém vyvstává v nutnosti znalosti reálií typu britská historie, které mi z hlavy stíhají mizet rychleji, než je tam dokážu dodávat. Tohle, když bude smůla, bude souboj toho, co se dá okecat a jak moc se nechá prd vyleštit, než se to komisi začne nelíbit.

Čeština – obhajoba četby
Všechno jsem četl, většinu si pamatuji. Míchají se mi autoři a fakty o nich. Znalost neuměleckých textů – nízká. Šance na úspěch? Snad celkem slušná…

Uvidíme, uvidíme. Budu updatovat aktuální info na Twitteru a potom to sem dám. Wanna stay in touch? Watch my Twitter page.

Je to zase drahná doba, co jsem se naposled dokopal k aktualizaci blogu. Podle logu jsem si myslel, že jsem psal naposled v polovině dubna, ale dnes jsem zjistil, že to byl rozepsaný a nehotový/nezveřejněný post. Takže měsíc a půl od posledního updatu.

Shame on me.

Nicméně (výmluva musí být), hlavním důvodem [...]]]> Shame on me.

Je to zase drahná doba, co jsem se naposled dokopal k aktualizaci blogu. Podle logu jsem si myslel, že jsem psal naposled v polovině dubna, ale dnes jsem zjistil, že to byl rozepsaný a nehotový/nezveřejněný post. Takže měsíc a půl od posledního updatu.

Shame on me.

Nicméně (výmluva musí být), hlavním důvodem mé pokleslé online-pisatelské morálky jsou maturitky.
Ano, vím, že to s nimi nejspíše trochu přeháním a že učení by možná stačilo míň. Ano, přiznávám, že se již od začátku dubna „průběžně učím„, což znamená učení prokládané s bezcílným brouzdáním internetem v poměru tak 1/∞.

To, co řeším, jsou pouze interní maturity našeho GyMiku. Ze státních jsem strach prakticky neměl, a samotný test mi utvrdil v tom, že to tak bylo správně. Matika, na kterou bylo (co si tak vzpomínám) 90 minut, mi zabrala silnějších půl hodiny, abych následně výsledky krasopisně zapisoval do archu (který musí být čitelný počítačem) s obavou, že jediné, co se mi na maturitě může opravdu nepovést, je zápis výsledků – jedinou hrozbou, kterou jsem si byl schopen předstvit byla 5 a vysvětlení ve stylu „Váš test nebyl přijat, neb jste zvolil špatný odstín modré propisky a při čtení vašeho testu nám tudíž shořely tři počítače.„
V CERMATu se to mimochodem stát opravdu může.
Vrcholem matiky (pro mě) byla paradoxně čistě teoretická otázka na medián množiny, načež jsem několik minut strávil tím, že jsem přemítal, co je modus a co je medián, a která z definicí patří k čemu. Výsledky jsme ještě nedostali, ale o výsledek se nebojím. I když, kdo ví, jak to bude s tím odstínem propisky… :)Výrazně horší byl test z češtiny. Pominu fakt, že je minimálně češtinářský, neboť neustálá cvičení „Určete, které z těchto tvrzení je v souladu s hlavním textem.“ vypovídá spíše o schopnostech logické dedukce než o znalostech češtiny.

Test byl tedy nakonec plný cvičení v tomto stylu:

„Praha (anglicky Pragmaticality, v Moravistánu Prágl nebo Cajzlograd, možná též varianta Zeislstadt, v Ostravštině potom Praha, nebo Pragl pyčo) je město zhruba v prostředku té části České republiky, která už není Moravistánem. Mimo jiné je to i sídlo vlády, což jen trochu zmírňuje její ctižádost. Prahou protéká řeka Vltava. Hlavní složku místního ovzduší tvoří smog.
Praha je známá také tím, že se v ní vyskytuje nejvíc veřejných záchodků v celém Česku. Kromě pěti pražských veřejných záchodků jsou ještě dva v Olomouci a jeden v Bučovicích. Brňané močí do kašny na Zelném rynku, jejich snahy o zařazení barokní kašny Parnas do registru veřejných záchodků Česka ale Cajzli v Práglu soustavně hatí a vodu považují za pitnou.“ (zdroj: česká Necyklopedie, heslo Praha)

Rozhodněte, která tvrzení jsou na základě výchozího textu pravdivá:
a) Jistá nepravda (např.: Žralok je nejčastější rybou našich jezer).
b) Jistá nepravda (např.: Vláďa s oblibou přebývá v Praze.)
c) Neurčitelná pravda, která byla myšlena jako správná odpověď. (Druhou hlavní složkou ovzduší je smrdík uhelnatý.)
d) Špatně definovaná odpověď, u které je vidět, že byla asi zamýšlena jako nesprávná, ale nakonec je správná. (Není nepravda, že není pravda, že je nepravda, že Praze není ani šest, ani čtyři veřejné záchodky).

U obou cvičení v maturitním testu, kde jsem se zasekl, byla čtyři tvrzení, dvě nesmyslná a dvě (alespoň částečně) pravdivá, přičemž (jak nám bylo jako nahluchlým dementům nahlas zopakováno dozorem) vždy je možná pouze JEDNA jistě správná odpověď. Osazenstvo CERMATu zajisté chtělo, aby se u testů přílišně nepřemýšlelo (tj. aby řešitel u testu nevyvinul více mozkové aktivity než ten, kdo jej vymyslel). Správná odpoveď by tu byla zřejmě určena jako c) a institut Červmat by již nejspíš neřešil, že tato možnost není 100% pravdivostně určitelná – a stejně tak to bylo v testech.

Počkejte, ukáži vám úlohu, na níž jsem se velkolepě zasekl a následně se neshodl s ostatními na správné odpovědi.

TEXT 1 Veronica Mars je zábavná a překvapivě dobře fungující teenagerovská detektivka s uvěřitelnými a především ne blbými zápletkami, zajímavými postavami a strhující atmosférou. Navíc je sympatické sledovat Kristen Bell (představitelka Veroniky), která za svým billboardovým úsměvem skrývá mozek často chladně kalkulující cynické potvory.Pokud tedy vyloženě neopovrhujete seriály ze středoškolského prostředí, zkuste dát Veronice Mars šanci. Možná budete překvapeni, jak rychle vás vtáhne do světa, o kterém jste si ještě nedávno mysleli, že vás nemůže ničím překvapit. (Vzhledem k povaze úloh není zdroj výchozího textu uveden.

TEXT
maty39
22.02.2007 00:27:43
mhsh: Zápletky asi nebudou nejsilnější stránkou seriálu (imho je tam spoustanesmyslů, které vyniknou, když vidíte celej seriál v kuse během jednoho týdne). Hlavní devizou je humorné pojetí a představitelé Veroniky a Logana. Vlastně ještě hlavní záhada(případ) táhnoucí se celou sérií.(Vzhledem k povaze úloh není zdroj výchozího textu uveden.)

26 Které z následujících tvrzení je v souladu s informacemi ve výchozích textech?
A) Autoři obou textů tvrdí, že seriál Veronica Mars neobsahuje příliš dobré
zápletky.
B) Podle autorů obou textů je Veronica Mars sice dobrý seriál, ale není
překvapující.
C) Představitelku Veroniky autoři obou textů hodnotí kladně, ale každý z jiného
úhlu pohledu.
D) Ani jeden z autorů nedoporučuje dívat se na více dílů daného seriálu během
krátkého časového úseku.

A i B jsou bez problémů určitelné jako nepravdivé. Problém nastává u zbývajících dvou. Podle výsledků má být pravda C), což je i tak nějak pravda, pokud se nad textem člověk hlouběji nezamyslí. Problém je v dodaném „ale každý z jiného úhlu pohledu“. Pravdivost této věty není stoprocentně určitelná – zatímco první článek hodnotí hlavní postavu kladně z pohledu na její vypočítavost, druhý mu pouze sekunduje s tím, že „hlavní devízou jsou představitelé Veroniky a Logana“. Druhý hodnotitel neuvádí úhel pohledu, neuvádí, kvůli čemu se představitelka Veroniky líbí, tudíž zde není možno stoprocentně určit, zda-li oba hodnotí představitelku hlavní postavy z jiného pohledu, neb ten druhý mohl kladně hodnotit představitelku také díky její vypočítavosti. Jelikož není věta stoprocentně pravdivá, musí být podle mě určena jako nepravdivá.
D) Ani jeden nedoporučuje. Uf, zápory a jejich neurčitost jsou (podle mě) jednou z nejhorších vlastností češtiny. Po přečtení prvního článku shledáváme, že ten se o „dívání v kuse“ vůbec nezmiňuje – tudíž ani nedělá to, že by (ne)doporučoval sledování v kuse. Druhý článek zmiňuje, že při sledování v kuse vynikne spousta nelogičností – to však není přímé doporučení, aby se člověk na seriál v kuse nedíval. Jedná se pouze o postřeh, nikoliv o (ne)doporučení. Pokud první článek ne-nedoporučuje takovéto sledování a druhý také ne-nedoporučuje, respektive, pokud první článek nezmiňuje doporučení a druhý také nezmiňuje doporučení, můžeme tvrdit, že ani jeden nezmiňuje to, že by se na seriál (ne)mělo dívat najednou,tedy: Ani jeden tedy nedoporučuje dívat se na seriál během krátkého časového úseku. Tím je podle mě druhé tvrzení pravdivé, nebo minimálně pravdivější než to první.
(Pokud jsem někde udělal chybu ve špatném záporu, omlouvám se, občas se v tom v češtině ztratím).
Nad tímto jsem si při testu lámal hlavu přes deset minut a jedná se podle mě o úlohu nejasnou – vhodnou k vyškrtnutí. Co vy na to?

—————————————–

To by možná stačilo k maturitním nesmyslům. Projít projdu s pravděpodobností limitně se blížící 100, takže si z toho nechci dělat těžkou hlavu. Obsah interní maturitky bude horší, hlavně u matiky, která má na sobě ještě matematicky-gympláckou nástavbu nad středoškolskou látku, takže jsem strávil poslední týdny lahůdkami jako jsou výpočty směrnic tečen kuželoseček nebo integrály racionálně polynomických funkcí. :\

Už jenom dva týdny… prakticky možní i méně. A bude klid. :)

Mimo to by se slušelo zmínit, jak jsem trávil duben. Krom neustálého učení ( jak jinak samozřejmě) jsem viděl naživo Ellie Goulding v SaSaZu – k tomu se dá říct jenom to, že byla skvělá. Energické vystoupení, super kontakt s publikem a žádný Autotune – prostě konzert jak má být. :)

Byl jsem na konzertě Justina Biebera v 02 Aréně v Berlíně (jo, doopravdy to nebyl apríl). Show dobrá, ale čekal jsem asi trochu víc. Na J. bylo vidět, že konzert ob den po celém světě dává zabrat, byl trochu unavený. A fanynky stály zaprd, místo, aby byla v hale správná atmosféra, tak všichni (respektive všechny) jenom pořád držely svoje iPhony a všechno si natáčely.

Nemohl jsem chybět ani na první jarní Trancefusion, která se opět konala na Holešovickém výstavišti. Bohužel se mi udělalo v půlce akce lehce nedobře, takže jsem si to nakonec neužil tak, jak jsem doufal. Lineup byl ale opět výborný, překvapili hlavně Andrew Rayel a Heatbeat. :)

A zatím poslední akcí bylo naše poslední zvonění. Zatímco klasicky se to pojímá jako voda + ocet + voňavky (+sádra apod.) s cílem zřídit školu i mladší studenty, my to pojali jinak. Samozřejmě jsme je lehce polili, ale hlavní náplní byl program na hřišti školy, kde se nakonec sešla celá škola, kde jsme měli „stanoviště“ s „hrami“ – beerpong, skákání v pytli, frisbee. K tomu všemu jsem zajistil správnou porci kraválu a všichni byli nakonec spokojeni. My jsme nemuseli uklízet a užili jsme si, studenti nesmrděli a nebyli promočení a ještě se díky stanovištím ulili z hodiny a učitelé byli rádi, že nebyl vyslovený bordel. Tak třeba to může zafungovat jako inspirace pro ostatní, hm? :))

Mějte se pěkně a snad zase dřív než za měsíc. :D

——

PS: Z prokrastinačního zoufalství jsem předevčírem umíchal hned dva nové Trancové sety. Jedno je výběr tracků od začátku roku, druhé potom pomalejší melodická jízda do né zas tak dávné minulosti. :) Pokud si je poslechnete, budu rád. :)

„První jarní den“

Zní to tak krásně, sladce, idylicky. Představa kvetoucích sněženek, nesmělého, ze zimy se vzpamatovávajícího slunce, zvyšování teplot, nejistého odkládání zimních kabátů a zkoušení chození „jenom v mikině“. Místo toho: déšť, hnusno, mraky, šedivo, nuda, podzim. Alespoň, [...]]]> Ode dneška začíná oficiální astronomické jaro, vypadá to však, že počasí venku je to srdečně jedno.

„První jarní den“

Zní to tak krásně, sladce, idylicky. Představa kvetoucích sněženek, nesmělého, ze zimy se vzpamatovávajícího slunce, zvyšování teplot, nejistého odkládání zimních kabátů a zkoušení chození „jenom v mikině“. Místo toho: déšť, hnusno, mraky, šedivo, nuda, podzim. Alespoň, že nás letošek již obšťastnil pár slunými dny. Zima byla fajn, i když, poprvé se mi naskytla příležitost vidět ji z perspektivy majitele auta – a tahle perspektiva není vůbec příjemná. Škrábání skel, neustále nutnost topit, lenost studeného motoru… není to fakt nic moc. :\
Nechci však, aby to vypadalo, že zimu nesnáším. Jako malej jsem jí dokonce měl nejradši ze všech ročních období – Vánoce, sníh, samý dobrý věci, žejo. Postupně však nějak víc vnímám to, jak jsou zimy tmavé – brzo se stmívá, často zataženo, žádné slunce… a štve mi to. Doufám, že jaro přijde co nejdříve. :)

K zime však neoddělitelně patří jedna věc, a to jsou wintersports! Lyžování je asi mým nejoblíbenějším sportem, takže jsem si nemohl odpustit návštěvu Alp. Minulý víkend jsme byli v Zell am See/Kaprunu s mamkou, ségrou a přítelkyní, a bylo to skvělý! Jeden den vyšlo počasí tak napůl, takže jsme museli opustit špičku Kitzsteinhornu, která byla v mraku, aby jsme nakonec jezdili na menším kopci poblíž, kde bylo hezký. Druhý den však bylo azuro, a z Kitzsteinhornu (kde je podle mě jedno z nej ježdění v Alpách) se skýtaly dokonalé výhledy na okolí.

Foto od penzionu

Pohled z Kitzsteinhornu, 3029m.n.m

Poprvé v životě jsem se také svezl na bobové dráze – a byl to skvělý zážitek. :)

Březen měl i další „highlighty“ – jedním z nich byla i Trance party Alt+Trance v plzeňském PH klubu. Do našeho městečka tehdy 9.3. zavítali holandští DJs Estiva a Wezz Devall, aby nám ukázali, jak se dělají správné parties. :)

Jo, také jsem vyhrál tričko na FB v akci „dejte like, napište odkud jste a můžete vyhrát“ od hudebního labelu Enhanced. A potom, že se na Fb nedá nic vyhrát. :)) foto přiložím, až si jej svátečně poprvé vemu na sebe.

Možná si vzpomenete, jak jsem si dával challenge se zlepšením stravování – tu jsem dodržel, ale po uplynutí měsíce jsem začal opět „lehce“ vynechávat. Jeden nový zvyk se ale uchytil – piju minimálně 2.5litru vody denně a musím uznat, že se cítím tak nějak lépe. Jasně, možná je to sugesce – já si ale myslím, že to je právě díky lepšímu dodržování pitného režimu.

Příspěvek zde utnu, je pozdě a potřebuji se vyspat – brzy však dodám další. Zatím se mějte! :)

Estiva @ pH+ Club, rocking the crowd!

Yeap, je to tak, po devíti měsících ticha [...]]]> Mávnutí motýlích křídel jakožto příčina hurikánu na druhém konci světa?Vždycky mi fascinovala tajemnější zákoutí fyziky a věd obecně – experimentální fyzika, teorie chaosu… Né že bych o tom něco věděl, jen mě to fascinuje. :D Právě do souvislosti s tím druhým se váže moje nová hudební práce.

Yeap, je to tak, po devíti měsících ticha a dvou nedávno prezentovaných projektech jsem doděla první větší song. Hrál jsem si s ním poměrně dlouho, ladil přechody a jednotlivé prkvy tak dlouho, až mi to začínalo i pomalu štvát, neb mi to pořád nedalo vydechnout a pořád jsem na tom hledal chyby. Teď už jej ale prohlašuji za hotový, abych se mohl věnovat i dalším věcem. Třeba přípravě maturitních otázek… :x

8 minut, klasičtější Trancové pojetí, piáno, atmosferický breakdown i svištění větru – vše tu je. Snad se vám bude líbit! Uvítám jakékoliv komentáře (i když, pro většinu z vás to asi nebude ten druh hudby, který by poslouchali častějc).

Tak jo, tohle neni dobrý. V momentě, kdy jsem jí tiskl a bílé, potištěné papíry se líně šinuly z tiskárny, jsem si (nejspíše poprvé) oficiálně přišel starej. Řeč není o ničem jiném než o vyšokolské přihlášce, těch několika papírech s divnými cizími slovy jsou „prezenční“ nebo „rigorózní“, kterým se [...]]]> Střípky a životní postřehy, únor 2013.

Tak jo, tohle neni dobrý. V momentě, kdy jsem jí tiskl a bílé, potištěné papíry se líně šinuly z tiskárny, jsem si (nejspíše poprvé) oficiálně přišel starej. Řeč není o ničem jiném než o vyšokolské přihlášce, těch několika papírech s divnými cizími slovy jsou „prezenční“ nebo „rigorózní“, kterým se každý slušný člověk snaží vyhýbat.

Zrovna jí držím v ruce, zírá na mě tupě, jako na mě kouká každá náhodná halda papírů (v jejichž ztrácení jsem mimochodem krajským šampionem). Ale já vím, že tohle už není jen tak. Je to taková nenápadná vstupenka do nové etapy všeho. A taky nelibý důkaz toho, že mi tenhle rok bude už 20. Hm, paráda. Jestli se těším? Ale ano – což se v poslední době umocňuje tím, že se navštěvování gymplu čim dále tím více proměňuje v zoufalý boj s vlastními pudy (hlavně těmi z dolních příček Maslowovy pyramidy potřeb – kdo hádal potřebu spánku, má bod navíc / kdo hádal potřebu rozmnožovací, má dva body dolů), neboť se některé předměty, u kterých platí kombinace toho, že již není třeba nikterak řešit prospěch + z nich ani nematuruju, staly pouze a jen velkolepým požíračem času. Lze vetovat, že člověk se má vzdělávat neustále a ve všech oborech, ale udržet pozornost nad některými hluboce probíranými látkami z biologie je, pardón, vážně nad moje dovednosti. Připočtěte si k tomu můj lehký známkový nihilusmus a… jsme doma. Do školy tedy nyní hlavně za docházkovými procenty!
I sám třídní učitel nám řekl, že neví, proč to máme tak hloupě nastavené, neboť možnost, že by se v posledním půlroku každý věnoval pouze svým maturitním předmětům, tu je, a nám to nebylo umožňeno jen a pouze z rozmaru vedení. Děkujeme, vedení!

No, dále – objevil jsem dokonalý nový song, který na svém SC profilu prezentuje deadmau5 – jedná se údajně o dar od jeho snoubenky, tatérky Kat von D. Jestli není mimo tetování i zpěvačkou, tak musím dát klobouk dolů, protože tohle malé dílko je dokonalé. Úplně mě hned hodilo do jiné nálady!

Dalším skvělým hlodem je to, že můj mazlík Nokia Lumia 800 musela do servisu. Nevím, zda-li jsem přespříliš náročný, ale poté, co mobil za 11tisíc začal blbnout tak, že mi neumožňoval položit běžící hovor, jsem se rozhodl, že ho soudruhům z Finska tak trochu omlátím o hlavu. Chyba je tak geniálně prostá a tak iritující, že by jí líp nevymyslel ani doktor Zloun z Austina Powerse. Tajemstvím úspěchu je proximity sensor – věcička, která vypíná displej, když se mobil přiblíží k obličeji (to, aby jste nemačkali tváří tlačítka na dotykáči). Tento senzor se zasekl na poloze „u tváře“, tuuudííž se displej i senzorová tlačítka ihned po zvednutí hovoru/vytočení uzamkla – a zkuste si teď položit hovor! Taková malá vtipná hra, která se asi ve Finsku hraje často, protože stejný problém měly na netu/fórech Nokia desítky lidí. Mimochodem, hrozny hněvu nejvíce rostly, když se našel někdo, kdo měl zapnutou hlasovou schránku – byli jste chyceni v nekonečné smyčce „Po pípnutí zanechte novou zprávu.“. Kdo si říká, že by bylo fajn vyndat třeba baterku a telefon tak umrtvit uprostřed hovoru – ano, to by bylo přímo báječné, kdyby nebylo tělo Lumie z jednoho kusu a baterka se dala dostat ven. Nakonec se tedy jako nejefektivnější metoda ukázal soft-reset, kdy se podrží tlačítko na rozsvícení displeje asi tak na 15 vteřin a telefon se prostě nuceně restartuje.

A takhle se pokládají hovory s Windows Phone Mango. Není to skvostné?

Takže teď přežívám na staré E65 s upadlým předním krytem a promačkanými tlačítky, kterou jsem vyhrabal na dně šuplíku s nepoužitelnými krámy. A pokud se mi nebudete moct dovolat, nestrachujte se o mne – jen můj telefon nechytá v mém pokoji signál.

A na závěr malá rada – když si někde necháváte auto, zkontrolujte si, kdy dotyčný podnik zavírá. Třeba se smějte, ale povedlo se mi již dvakrát nechat auto uzamknout s extra ostrahou (Pozor, psi!) na soukromých pozemcích – jednou v podzemkách v Galerii Dvořák a včera v areálu STK na Světovaru. Tak ať nemusíte domů pěšky jako já! ;D

I když obrovský úspěch korejské blázniviny Gangnam Style se asi jen tak opakovat nebude, v posledních dnech se šíří internetem jeden mem za druhým. Z českých [...]]]> Zkušenosti ukazují, že na to, aby jste oslnili internet, stačí pouze nápad dostatečně šílený/debilní (vyberte si) na to, aby si jej lidé posílali mezi sebou, a vetší porce štěstí.

I když obrovský úspěch korejské blázniviny Gangnam Style se asi jen tak opakovat nebude, v posledních dnech se šíří internetem jeden mem za druhým. Z českých bych zmínil jeden za všechny – reklama na brigádu/práci u McD’s, který se rozšířil hlavně díky své kvalitě srovnatelné s ikonickým Deutsche-Porn a který musel McDonalds ostranit z internetu.  V posledních dnech však internetem vane závan nového nesmyslu – Harlem Shake!

Co to je?

V původním významu se jednalo o tanec z části Manhattanu, známé jako Harlem. Tento tanec byl charakteristický rychlými pohyby horní části těla, hlavně ramen. Variace, která však dnes letí internetem nemá však se svým originálním jmenovcem zas tak moc společného.

Proč se to tedy tak jmenuje?

No, je to proto, že americký producent Bauuer vydal v roce 2011 trap track s názvem „Harlem Shake“.

…, který se o dva roky později, nyní v lednu, stal díky jednomu videu virálem. To, co spustilo šílenství bylo jedno z těchto dvou videí:

Jo, prostě se oblíkneme do upnutých latexových obleků a budeme šílet. Lidi se musí hodně nudit, když je něco takového napadne. :D

Podle MemeBase se právě toto druhé video, stylově navazující na první, stalo spouštěcím mechanismem pro novou internetovou vlnu.

Jakouže vlnu?

No, vlnu půlminutových videí využívajících intro ze songu Harlem Shake, kdy vždy:
1) napřed jeden jedinec tancuje sám, často i v kolektivu
2) střih, ze songu zní „People, do the harlem shake!“
3) šílí se a paří se jak o život – čím je video dementnější, tím víc má bodů.

Někteří v YouTube komentářích tímto již prorokují konec éry Gangnam Stylu – která vlastně stejně už asi přešla. :D

Jak to vidíte vy? Podle mě se jedná o zářnou ukázku toho, že dnes se tolik nezviditelní ten, kdo prezentuje něco kvalitního/vyjímečného, ale něco vyjímečně šíleného/nesmyslného. Jo, a jeden pohled na profil Bauuera prozrazuje, že právě tento virál mu zajistil obrovskou skupinu posluchačů – no, být na jeho místě, tak jsem štěstím bez sebe.

Mohu tvrdit, že se dá stihnout všechno, a budu mít pravdu stejně jako když budu tvrdit, že se nedá stihnout nic. :) Důvodem, proč vůbec nakousávám tuto myšlenku je to, že jsem si na začátku tohoto měsíce vzpomněl na jedno z videí ze serveru TED Talks.com, [...]]]> Co všechno se dá stihnout za jeden měsíc? 

Mohu tvrdit, že se dá stihnout všechno, a budu mít pravdu stejně jako když budu tvrdit, že se nedá stihnout nic. :) Důvodem, proč vůbec nakousávám tuto myšlenku je to, že jsem si na začátku tohoto měsíce vzpomněl na jedno z videí ze serveru TED Talks.com, kde dostávají řečníci z celého světa prostor, aby v několika minutách oslovili publikum a řekli, co mají na srdci – ať už se jedná o nápady, jak zlepšit život či o názory na všechna existující i neexistující témata. Jedním z pravděpodobně nejznámnějších je toto krátké videjko, jehož myšlenka je jasná:

Zkuste něco nového po dobu 30 dní!

Jelikož uznávám změnu (a případně i experiment) jako nutný prvek k vývoji čehokoliv (člověka nevyjímaje), tohle video mi velice oslovuje. Předem se přiznávám, že nemám rád konzervatismus a konvenčnost, lpění na starých hodnotách a vyhýbání se/strach z nových věcí, který je často v lidech hluboce zakořeněný. Matt (řečník z videa) nabádá, aby jsme všichni zkusili něco nového po dobu 30 dní – doby, která je dost dlouhá na to, aby jsme zjistili, zda něco zvládneme, ale zároveň dost krátká, aby jsme při selhání „nepřišli o moc času“.

Nevím, jestli je to díky němu, každopádně při náhodnem hledání hesla „30 days challenge“ na Googlu jsem našel obrovské množství různých výzev, které si lidi kladou a chtějí je alespoň jeden měsíc plnit (viz. zde). Některé jsou jen ve stylu „každý den něco napiš“. některé jsou třeba „každý den něco nakresli/udělej“. Další hledání mě i zavedlo na stránku 30 Days Challenges, kde lidé vyvěšují své seznamy a snaží se je plnit.

Tak co, nezkusíte také něco?

Já se rozhodl pro něco, o čem jsem přemýšlel již delší dobu. Není žádný tajemstvím, že né poměrně jím. Nejedná se o něco ve stylu „nechci jíst“, spíše se často ztratím v tom co zrovna dělám, a jídlo odložím, až mě dožene fakt velký hlad, takže nakonec jím né tak často jak bych měl a vždycky si dám větší porci.

Začnu jíst pravidelně, menší porce a zdravěji. Každej den alespoň jedno ovoce. Pít více – do proklamovaných tří litrů denně mám tedy fakt daleko. Míň sladkostí – třeba mi to i pomůže vylepšit výsledky z posilovny.

Začínám dnes, tak uvidíme, jak to půjde. Pojďte do toho taky! :)